Novak Djokovič

Novak Djoković (srbsky Novak Đoković / Новак Ђоковић; * 22. května 1987 Bělehrad) je srbský profesionální tenista. Od září 2023 je pojedenácté světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal v červenci 2011 jako 25. hráč od zavedení klasifikace v roce 1973. Během března 2021 překonal Federerův rekord 310 týdnů na prvním místě a v únoru 2023 absolutní rekord 377 týdnů Steffi Grafové. V dubnu 2024 se ve 36 letech a 10 měsících stal nejstarší singlovou jedničkou bez ohledu na pohlaví. Osmkrát sezónu završil jako konečná světová jednička, znamenající také rekord, a třikrát mu v konečném hodnocení patřila 2. příčka.

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour devadesát osm turnajů ve dvouhře, což jej v otevřené éře řadí na třetí místo. Vybojoval také jednu deblovou trofej. Na grandslamu drží rekordních dvacet čtyři titulů ve dvouhře rovněž jako Margaret Courtová. Rekordní počet deseti trofejí mu náleží na Australian Open, sedm triumfů vybojoval ve Wimbledonu, čtyři na US Open a tři na French Open. Třicet šest finále a čtyřicet sedm semifinále v grandslamové dvouhře představuje také historický rekord.

Vítězstvím na Roland Garros 2016 zkompletoval jako osmý muž historie kariérní Grand Slam. Po Budgeovi a Laverovi se v Paříži stal třetím hráčem, který ovládl čtyři grandslamy za sebou a zkompletoval nekalendářní grandslam. Jako první tento výkon dosáhl na třech různých površích. Již postupem do pařížského čtvrtfinále v roce 2016 jako první vydělal na odměnách přes 100 milionů dolarů. Triumfem na French Open 2023 pak jako první muž završil třetí kariérní grandslam, čímž překonal jeho dvojnásobné držitele Emersona, Lavera a Nadala, a rovněž se stal prvním mužem open éry s alespoň dvěma grandslamy vyhranými v sedmi různých sezónách. Na Australian Open 2012 odehrál s Rafaelem Nadalem nejdelší finále grandslamové historie, trvající 5 hodin a 53 minut.

Z Letních olympijských her 2008 v Pekingu si odvezl bronzovou medaili ve dvouhře. V roce 2010 se stal díky singlové neporazitelnosti hlavní oporou srbského daviscupového týmu, který poprvé získal salátovou mísu pro vítěze. Na zahajovacím ceremoniálu XXX. letních her v Londýně se stal vlajkonošem srbské výpravy. Rekordních sedm titulů mu náleží na závěrečném Turnaji mistrů. V sérii Masters získal rovněž nejvyšší počet čtyřiceti singlových trofejí. Jako jediný v ní, dokonce dvakrát, zkompletoval tzv. kariérní Zlatý Masters – tituly ze všech devíti turnajů. Na Masters také drží rekord šesti trofejí z jedné sezóny (2015). Na Rome Masters 2022 pokořil jako pátý hráč otevřené éry hranici 1 000 vyhraných zápasů a na Geneva Open 2024 jako třetí po Connorsovi a Federerovi metu 1 100 výher.

V letech 2019–2024 jej trénoval Chorvat Goran Ivanišević. Opakovaně byl vyhlášen nejlepším sportovcem Srbska. V rámci Mezinárodní tenisové federace se stal osmkrát mistrem světa ve dvouhře a ATP jej osmkrát zvolila hráčem roku. Pětkrát si odnesl světovou sportovní cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa. Obdržel také Řád svatého Sávy. V letech 2016–2020 vedl dvanáctičlennou Radu hráčů ATP.